Ježíš


Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Řím 5,8

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Liturgické čtení

datum: 2. června 2020, úterý 9. týdne v mezidobí

1. čtení: 2Pt 3,12-15a.17-18

kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.
A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.
Ale vy, milovaní, protože to víte předem, střezte se, abyste nebyli oklamáni svodem těch neodpovědných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu.
Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní a až do dne věčnosti.

Žalm: Zl 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení!
Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.
Ty člověka v prach obracíš, pravíš: "Zpět, synové Adamovi!"
Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.
Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno:
zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne.
Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením.
Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.
Pro tvou prchlivost naše dny pomíjejí a jako vzdech doznívají naše léta.
Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
Kdo zná sílu tvého hněvu, tvou prchlivost, jak by se tě nebál?
Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit,
nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat.
Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo.
Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech!
Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!

Evangelium: Mk 12,13-17

Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
Ti šli a řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?"
On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: "Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!"
Když mu jej podali, zeptal se jich: "Čí je tento obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.