Ježíš


Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Zj 3,20

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Liturgické čtení

datum: 21. ledna 2018, 3. neděle v mezidobí

1. čtení: Jon 3,1-5.10

I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé:
"Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím."
Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil. Ninive bylo veliké město před Bohem, muselo se jím procházet tři dny.
Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: "Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno."
I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího.
I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. - A neučinil tak.

Žalm: Zl 25(24)

Davidův. K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši,
v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají.
Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou.
Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách.
Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, každodenně skládám svou naději v tebe.
Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti.
Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine.
Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu.
On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě.
Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví.
Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká.
Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina? Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit.
Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi.
Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu.
Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy.
Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený.
Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí.
Pohleď na mé pokoření, na moje trápení, sejmi ze mne všechny hříchy.
Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak zavile mě nenávidí.
Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě.
Bezúhonnost a přímost mě chrání, svou naději skládám v tebe.
Bože, vykup Izraele ze všeho soužení!

2. čtení: 1Kor 7,29-31

Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli,
a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili,
a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí.

Evangelium: Mk 1,14-20

Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."
Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
Ihned opustili sítě a šli za ním.
O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.