Svědectví o Božím působení
„Pane doktore tak řekněte již něco.“ On na to: „Ale ono tam není jedno.“ Vnučka na to: „Tak jsou tam dvě?“ Pan doktor po delší odmlce říká: „Jsou tam tři!“
Své svědectví píši na svátek sv. Faustýny, kterou jsem také moc prosila o přímluvu. Asi před devíti měsíci zjistila moje vnučka, že její dceruška má na krčku nějakou bouli. Lékaři to diagnostikovali jako příušnice, ale po pár týdnech zjistili, že to příušnice nejsou. Bydlí v Praze a v nemocnici v Motole zjistili, že je to nádor. Okamžitě jsem zapojila do modlitby všechny své příbuzné a přátele (mohu potvrdit, pravidelně se přimlouvalo v kapli sv. Tadeáše i naše společenství – pozn. Ludvík) pozn.. Modlili se s důvěrou jednotlivci, společenství i řádové sestry. Bylo nás asi 250.
Čas utíkal a lékaři stále oddalovali operaci. Já jsem prosila všechny svaté o přímluvu, zvláště Pannu Marii Lurdskou a svatého Šarbela. Když lékaři provedli všechna náročná vyšetření, sdělili rodičům, že operace bude trvat až 10 hodin a že Juditce hrozí ochrnutí poloviny těla, poněvadž nádor je velký a jsou zasaženy nervy a cévy. Operace trvala asi 4 hodiny a ochrnul jí jen lalůček na levém uchu.
Dovedete si představit naši radost a vřelé díky našemu milému Pánu. Jenže tímto příběh nekončí.
Mojí vnučce asi týden před operací Juditky gynekolog sdělil, že čeká další děťátko, za které jsme se modlili. Při vyšetření pan doktor mlčel a nic neříkal a tak mu vnučka s obavami řekla: „Pane doktore tak řekněte již něco.“ On na to: „Ale ono tam není jedno.“ Vnučka na to: „Tak jsou tam dvě?“ Pan doktor po delší odmlce říká: „Jsou tam tři!“
Pro maminku velký šok, okamžitě se sbíhají všechny sestry a vodou ji probírají k životu. Až se trochu vzpamatovala, začíná přemýšlet jak to říct manželovi? Sestry jí pohotově daly troje ponožky a řekly jí, aby to položila před manžela. Tak se také stalo a její manžel v první reakci dostal záchvat smíchu. Až si to oba uvědomili, že to není sen, ale skutečnost, dali o tom vědět své rodině.
Začala jsem znovu s modlitbami a obvolala všechny známé, teď jsem hlavně prosila sv. Norberta, patrona těhotných žen a za šťastný porod. Těhotenství probíhalo bez problému, až na některé lékaře, kteří jí nutili k takzvané redukci. To znamená, že jedno nebo i dvě děti chtěli usmrtit. Vnučka s manželem to nesli velmi těžce, proto jsme přidávali na modlitbách. Podotýkám, že vzhledem k tak vroucím modlitbám všech, děťátka jsou ve výborném stavu. Narodili jsem jim dva chlapci a jedna holčička. Jeníček, Samuel a Adinka. Adinka byla jen jeden den v inkubátoru a chlapci 2 dny.
Nyní mají již dva měsíce. Podotýkám, že byli zplozeni přirozeně. Denně děkujeme Pánu za ten veliký dar. Maminka potřebuje mnoho síly, a proto Vás prosím, kdo budete toto svědectví číst, o modlitbu. Děkuji Vám.
babička B. Orlovská
Kategorie:
Zobrazeno 14574x