Toto malé a krátké svědectví se událo na křesťanském táboře s řádovými sestrami, duchovním Otcem a skvělými lidičkami!!! Jednou večer byl proveden exorcismus nad jedním klukem a dívkou. Nevěděl jsem o tom.     Další den, možná až další den, byla mše svátá a ti exorcisování začali plakat. Zeptal jsem se té dívky, co se děje. Poté jsem se to dozvěděl.  Také jsem plakal, ale po mši svaté venku. Nic jsem necítil, nic divného. Další den byla další mše svatá. Ted' jsem brečel uprostřed mše, cítil jsem bolest a utrpení Pána,jen milionkrát menší. A taky výčitky, jak jsem mohl být tak slepý a tupý, že jsem neuměl milovat Pána a hřešil jsem a tak zatloukal hřebíky ještě hlouběji do kříže. Byl to strašný pocit, neumíte si to asi představit, možná ale ano.To byla ta chvilka pro mne. Uvědomil jsem si, jak jsem chodil stále do kostela a vsugerovával jsem si, že tam chodím pro Krista. Nebyla to pravda. Den poté jsem si sedl na lavičku před kostel s řádovou sestrou a povídali jsme si o všem zajímavém, co jsme na táboře zažili. Cítil jsem z ní velikánskou sílu. Byl to zážitek na celý život. Utvrdil jsem si tam přání být knězem. Vidíte co dokáže Pán vykonat za pouhých asi 7 dní. Díky Pane!