Dovol mi, abych se s tebou podělil o své svědectví, tzn. o to, co Bůh udělal v mém životě a v čem stále pokračuje. Jmenuji se Martin Kozohorský. Je mi 23 let. Původně jsem vyrůstal na Dobříši, nyní dorůstám v Praze. Pocházím z naprosto nevěřící rodiny (nebo jestli chcete věřící, ale to poslední, čemu by moje rodiče věřili, byl Bůh). Vyrůstal jsem jako normální kluk. Normálně jsem chodil do školy. Normálně jsem nechodil do školy. Normálně jsem poslouchal rodiče. Normálně jsem neposlouchal rodiče a tak nějak jsem se protloukal životem. Postupem času jsem však poznal, že můj život nemá jasný cíl. Viděl jsem okolo sebe lidi, kteří měli své cíle. Pro někoho to byla kariéra. Pro někoho to byly peníze. pro někoho to byla hudba, holky, drogy... Viděl jsem však, že tito lidé jsou zklamaní životem. Věděl jsem, že jestli chci být v životě šťastný, musím hledat něco jiného, než nešťastní lidé. Jednu věc jsem však věděl. Věděl jsem, že jsem ochoten udělat cokoliv proto, abych byl šťastný. Nikdy jsem nedokázal dělat věci napůl. Nikdy by mě neuspokojilo žít si sám pro sebe průměrný živůtek. Nebavily mě povrchní věci, přetvářka, pýcha... Potřeboval jsem něco skutečného, opravdového, prostě něco, čím bych si mohl být kdykoliv a kdekoliv jistý. Okolo sebe jsem viděl křesťany. V zrcadle jsem viděl nekřesťana a mohl jsem srovnávat jejich životy s mým životem. Viděl jsem, že mají v životě Někoho a něco, co je naplňuje. Viděl jsem, že nemám v životě někoho nebo něco, co by mě naplnilo. Až jednoho dne mi to došlo. Poznal jsem, že rozdílem nejsou prachy, schopnosti, společenské poměry, ze kterých vyšli, ale JEŽÍŠ. Celá moje bytost začala prahnout po Bohu. V jedenáct večer jsem běžel ke svému bratrovi a celou cestu jsem brečel. To jsem nikdy předtím nedělal. Živý Bůh se mě dotkl a hned vytryskly moje slzy. Než jsem však došel ke dveřím jeho bytu, utřel jsem si všechny slzy, aby na mě on ani jeho žena nic nepoznali. Ve chvíli, kdy otevřeli dveře, jsem však začal začal nanovo. Nešlo to udržet. Řekl jsem mu, že potřebuji Boha!!! V tu noc to začalo. Zavolali jsme pastora Tomáše z církve Křesťanské společenství víry Dobříš a okolo jedné hodiny v noci jsem pozval Ježíše do svého srdce a prohlásil Ho Pánem svého života. Konečně jsem prožil to vysněné naplnění... Od té doby jsem se začal smát a radovat. Poznal jsem, co je opravdová radost. Předtím jsem si navozoval radost mnoha různými způsoby, ale ta vždycky vyprchala. Nyní jsem však měl zdroj radosti uvnitř sebe a mám až dodnes. Jestli chceš prožít radost ne až na kost, ale až do morku kosti, potřebuješ poznat Ježíše a dát mu svůj život. Ježíš tě miluje a touží tě naplnit vším, co ti do teď chybělo. Prožij Boha a začni s ním žít. Možná to poslední, co ti k tomu brání je, že nevíš, že můžeš. Bůh na tebe čeká s otevřenou náručí. Čeká až se rozeběhneš a skočíš do ní. Bible říká: "Nyní je čas příhodný, nyní je den pro spasení." (2 Kor 6,2) ... Toto bylo svědectví, jak jsem se dostal k Bohu. Je však mnoho dalších svědectví. Každý den prožívám jedinečná setkání s Bohem. Každý den prožívám neodolatelnou Boží přítomnost. Každý den prožívám nová setkání se svým Bohem. Teď mě dobře poslouchej: "Bůh je někdo, kdo chce jednat i ve tvém životě. Čeká na tvoje prosté vyjádření touhy setkat se s Ním. Bůh touží ze tvého života udělat ráj na zemi. Jen mu důvěřuj." Mnoho lidí si myslí, že křesťanství je nějaká berlička pro člověka, který je pro tento svět "blbečkem". Ve skutečnosti, život s Bohem znamená začít pořádně žít, nezabývat se průměrností. Žít s Bohem znamená hodit cihlu na plyn a nechat ji tam. Jen s Bohem můžeš ze života dostat vše, co se dá! ... Takto Ježíš Kristus změnil můj život. Na dalších příbězích lidí se však můžeš podívat na další jasně mluvící důkazy o tom, že Ježíš Kristus neustále proměňuje životy lidí po celé planetě zemi! Martin Kozohorský, Praha, duben 2003