Jsem katolík a snažím se žít svůj život s Bohem. Jsem v týmu Školy křesťanského života a evangelizace podle Marie, pořádáme duchovní obnovy Škola Marie, kde rád vedu modlitbu chval. Mám tento styl modlitby velice rád a zažívám při ní Boží blízkost. Jednou jsem jel na chvály do Znojma, kde je organizovala jedna kamarádka. Měl jsem touhu si chvály naplno prožít. Už po cestě jsem si připomínal, jak mě Bůh miluje a jak mu na mně záleží a touží po mně. V Bibli (Lk 10:27) je psáno: On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe.“ Já jsem byl svou myslí rozhodnutý, že chci naplno chválit Boha. Svým srdcem jsem v sobě vzbudil touhu naplno chválit Boha, a když začaly chvály, tak jsem do toho dal i svou sílu a stoupl jsem si a zvedl ruce k Bohu, abych mu dal i tělem najevo, že po něm toužím, i když mě při stání často bolí záda, protože jsem invalida. Takto jsem naplno chválil Boha a díval jsem se na svatostánek a soustředil se na Boží blízkost. Asi při třetí písničce, už si bohužel nepamatuji, která písnička to byla, mě najednou naplnila nadpřirozená radost a štěstí. To bylo něco úžasného, nikdy v životě jsem nezažil tak obrovskou radost. Já jsem se smál a chválil a prožíval jsem dokonalou radost. Trvalo to asi tu jednu písničku a pak to odeznělo, ale ten zážitek byl úžasný. Proto když vedu chvály, snažím se lidi povzbuzovat, aby šli do modlitby naplno. Jak řekl jeden kněz v kázání: „Pokud chcete zakusit Boží blízkost, potřebujete k tomu touhu a víru.“ A to jsem vlastně do té modlitby dal. Chci vás povzbudit, abyste šli do modlitby vždy naplno a opravdově, protože Bůh po vás neskutečně touží a chce s vámi mít blízký vztah. Pavel