Moje víra byla vlažná..
... Četla jsem, slyšela, modlila, ale pořád to nebylo ono. Šlo to mimo. Nebylo to ze srdce....
Je mi 35 let. Rodiče mne učili víře od malička, ale byla to víra vlažná. Mše jsem si odseděla, nic mi to neříkalo, ale přesto jsem cítila, že mi něco chybí. Ve 30 letech si mne Pán stále více přibližoval a přitahoval k sobě. Já jsem stále mnoho věcí nechápala, ale stále jsem hledala. Byla jsem opravdu jak ten eunuch (pozn. : v daném kontextu je eunuchem označen člověk, který sice ví všechno o Ježíši, ale protože se Ním v Jeho Lásce nikdy nesetkal, není schopen dál předávat duchovní život). Četla jsem, slyšela, modlila, ale pořád to nebylo ono. Šlo to mimo. Nebylo to ze srdce. Až na Kurzu, kdy jsem se opravdu snažila odevzdat Bohu sebe a všechno, co mne trápilo a při působení Ducha svatého mi opravdu Pán daroval ty dary, které jsem nejvíce potřebovala. A nejen to. Začalo se to měnit i v rodině. Cítila jsem to nejvíc u manžela. Dříve jsem měla strach se se synem, který má 4 roky modlit, protože si manžel dělal z modlitby legraci. Když jsem přijela z Kurzu, tak můj manžel učil syna sám „Otče náš“. Když se syn nechtěl modlit, klekl si se mnou a pomodlil se se mnou. To udělal od svatby podruhé (jsem vdaná 16 let). A nyní jsem cítila, že ho vede Duch Svatý. Nyní se s chlapcem modlíme každý večer. Teď, když se bojím nebo mám starost, zpívám si písničku „vlož svoji starost na Pána…“ a cítím úlevu. VÍM, ŽE PÁN JE SE MNOU A MÉ PROSBY ZA MANŽELA SLYŠÍ, A ŽE JSEM KONEČNĚ UDĚLALA TEN SPRÁVNÝ KROK, NA KTERÝ PÁN ČEKAL 35 LET. ČEKAL NA MÉ ODEVZDÁNÍ SE JEMU, ABY MOHL PŮSOBIT V MÉM ŽIVOTĚ. Já mu stále svazovala ruce, ale nyní chci každý den, který mi dá, vykročit s Ním. Proto bych všem kurz Filip vřele doporučila. Všem vám, kteří se staráte, aby co nejvíce lidí poznalo Pána, všem vám Pán Bůh zaplať a ať co nejvíce lidí zažije to, co jsme zažili my všichni na Kurzu Filip.
Ivana Holíková, Lukov u Zlína, srpen 1998
Kategorie:
Zobrazeno 23439x