Je mi 21 let. Jsem od malička věřící a zhruba před 5 lety mi Bůh dal milost začít se duchovně obracet. Je to pro mě dlouhodobý proces, ve kterém má jistě své místo i právě v srpnu 1998 prožitý kurz Filip. Přijela jsem spíše ze zvědavosti, protože jsem dosud měla jen malé zkušenosti s obnovou v Duchu svatém. Kurz mě zaujal hned od samého začátku, ale současně jsem se zabývala otázkou, co tady vlastně dělám, když jsem se právě před 14 dny vrátila z modlitebního setkání mládeže v Medžugorje, místa mnohých milostí. Byla jsem spokojená, neměla jsem potřebu více duchovně čerpat, a hlavně jsem si myslela, že se duchovním prožitkům tam nemůže nic vyrovnat, a zda-li mi má ten kurz ještě co dát! Avšak už první slova z úst otce Piotra, že Bůh je Bohem překvapení, je třeba nechat své představy a očekávání stranou a nechat se překvapit, a pak následující dynamika, kdy jsem si uvědomila, že jsem přece jen duchovně slabá, mi daly ještě ten večer odpověď. Zaplavil mě pocit jistoty, že zde nejsem náhodou. Strávila jsem ze vzácné chvíle k mému překvapení, i mezi o 20 let staršími bratry a sestrami. A i když jsem vylití Ducha svatého neprožila nijak zvláštně, snad právě také kvůli svým představám a očekáváním, odjížděla jsem s pokojem a radostí v srdci, a s vědomím Boží lásky a blízkosti. Díky Vám, a díky Tobě, Ježíši, za tvé přátelství, za tvou lásku. Ty jsi živý Bůh. Marie Dubravová, Šumice, srpen 1998